Sport - Aktuálně.cz

Woodsová začala ztrácet rovnováhu a začala padat, když se ji Wright instinktivně snažil zachytit. Díky jeho reakci se vyhnula tvrdému pádu a mikrofony zachytily jeho hlas, jak se ptá, jestli je v pořádku. Režisér brzy přerušil program a pustil dlouhý blok reklam.

Po vyucené pauze vystřídala svou kolegyni Katie Shanahanová, která divákům vysvětlila nenadálou situaci. Woodsové popřála rychlé uzdravení a dodala, že je v dobrých rukou lékařských odborníků.

Moderátorka se pak sama ozvala na svém instagramu. "Omlouvám se, jsetli jsem vás vyděsila, ale jsem v pořádku. Bože, to bylo tak divné. Lékaři byli skvělí, moje problémy údajně způsobil nějaký virus," napsala s tím, že nyní potřebuje odpočinek a dostatek tekutin.

Tenisoví příznivci vybírali nejlepší úder z osmi částí sezony: z australské šňůry, ze Středního východu, z amerického Sunshine Double, z antukové části, travnaté mise, severoamerických betonů, asijské tour a závěrečného Turnaje mistryň.

Hned třikrát přitom ukázali na české barvy. Dvakrát je v seznamu vyvolených Karolína Muchová, jednou Linda Nosková.

První spektakulární kousek Muchové pochází z únorového turnaje v Dubaji. Její soupeřka, Dánka Clara Tausonová, tam zůstala jako opařená, když ji přeletěl dokonalý tweenerový lob z rakety české hráčky.

"Karolína Muchová! Klaňte se! Tausonová tomu nemůže uvěřit, viděli jsme nejspíš jeden z nejlepších úderů roku 2025," šílel komentátor ve vysílání WTA. Bývalá německá tenistka Andrea Petkovicová dodala, že za tohle si česká hráčka zaslouží potlesk vestoje.

"Tohle je prostě neuvěřitelné," prohlásila tehdy.

"Muchová činí nemožné rutinou," uvedla nyní její nominaci WTA s tím, že její úder dostal v kategorii "Střední východ" 58 procent všech hlasů.

Čirý tenisový drahokam doručila na konci června v německém Bad Homburgu také Linda Nosková.

Hned jak dopadl míč na travnatý kurt, bylo zřejmé, že se právě odehrálo něco výjimečného. "Tomu nevěřím," zvolal komentátor po míči, který Nosková podle oficiálního webu WTA "neměla žádné právo vyhrát". 

Nosková se dostala do prekérní situace, která se po každém dalším úderu Pegulaové jevila jako stále méně řešitelná.

Zkrácení Američanky vrátila sprintující Češka jen s vypětím všech sil, rychle se přesunula k míči na druhou stranu, také jej vrátila, ale jen nevydařeným lobem přesně na smeč soupeřce.

Pegulaová tušila, že je hotovo. S cílem minimalizovat riziko ubrala na razanci, ale míč zahrála na jistotu k čáře. Jenže nestačila se divit. A s ní i všichni přítomní.

Nosková se v poslední chvíli dostala k míčku a bekhendem hraným téměř od země jej poslala přes síť. Pegulaová se ohlédla a s hrůzou zjistila, že balonek padá do rohu s milimetrovou přesností.

Češka se bez velkých oslav opřela o hrazení, Američanku zase zachytily kamery zlomenou v pase. Po počátečním šoku se musela smát tomu, co právě zažila.

"Výměna byla prakticky rozhodnutá, Nosková ale našla způsob. Šlo o jeden z těch momentů, které si pustíte několikrát za sebou," vysvětlila WTA jasnou volbu nejlepšího úderu měsíce června a nakonec i celé travnaté části ročníku.

Ve jménu české magie byla z pohledu nejlepších úderů také podzimní asijská šňůra. Karolína Muchová uchvátila tenisový svět sérií velkolepých úderů v Tokiu, kde se utkala s mladou Australankou Mayou Jointovou.

Nejvíce rezonoval její podivuhodný bekhendový křížný prohoz z plného běhu, v elegantním jednorukém stylu Rogera Federera. "Ou, to snad není možné. Absolutně báječné. Co to právě zahrála za úder," rozplýval se komentátor přenosu.

Muchová v tuto chvíli vede hlasování o nejlepší úder roku. Její nevídaný tweener-lob z Dubaje má na kontě 35 procent hlasů, druhý je s 20 procenty, tedy se značnou ztrátou, vítězný úder Jeleny Rybakinové z Turnaje mistryň, kde v listopadu triumfovala.

Na druhém turnaji seriálu Euro Hockey Tour se představí i kapitán Roman Červenka, Ondřej Kaše, Daniel Voženílek nebo Jan Rutta, kteří hlavně ze zdravotních důvodů chyběli na listopadové reprezentační akci ve Finsku.

Po delší době dostal pozvánku útočník Lukáš Rousek, jenž se před sezonou vrátil ze zámoří do Evropy. Jediným nováčkem je brankář Nick Malík z Plzně. Akce je generálkou na únorové olympijské hry.

Druhý turnaj EHT se uskuteční v Curychu a Liberci příští týden. Reprezentace nastoupí ve čtvrtek na severu Čech proti Finsku, o den později se přesune do Curychu, kde se v sobotu utká se Švýcarskem a v neděli turnaj zakončí zápasem proti Švédsku.

Aktualizujeme…

Fotbalová asociace dnes dresy ve spolupráci se značkou Puma představila na svém webu. Premiéru budou mít nové červené domácí dresy v semifinále baráže proti Irsku. V případě postupu do finále by Češi hostili vítěze souboje mezi Dánskem a Severní Makedonií.

Nový domácí dres je koncipován jako symbol hrdosti, energie a nezlomného ducha, který odkazuje na slavnou cestu stříbrných hrdinů z roku 1996, uvedla asociace.

"Těší mě, že jsem mohl po velmi dlouhé době znovu obléknout národní dres a společně s dalšími bývalými spoluhráči si připomenout všechny krásné momenty, které jsme v reprezentaci zažili. Klukům přeji, aby byla tato sada výherní, což by znamenalo, že je v létě uvidíme na mistrovství světa," řekl Karel Poborský, jeden ze strůjců úspěchu na šampionátu v Anglii.

Legendární tým trenéra Dušana Uhrina připomínají stříbrné detaily. Výrobce chce odkaz slavné generace předat současnému mužstvu i fanouškům. "Nová kolekce reprezentačních dresů je pro nás příležitostí ukázat, jak lze propojit aktuální trendy, špičkové materiály a respekt k fotbalové historii," uvedl manažer firmy Miloslav Ptáček.

Národní tým bude mít v příštím roce novou celou kolekci. "Na domácí dres naváže také unikátní venkovní varianta, kterou představíme v březnu příštího roku," řekl Ptáček.

Baráž se bude hrát jistě v Praze, a to buď na Letné, nebo v Edenu. "Během nejbližších dní budu osobně jednat s představiteli Sparty i Slavie. Musíme najít takové řešení, které vytvoří českému týmu co nejlepší prostředí, aby bylo dvanáctým hráčem v klíčových utkáních jara," konstatoval předseda asociace David Trunda po úterním zasedání výkonného výboru v Kroměříži.

"Byl to naprosto výjimečný hráč, všemi respektovaný," vzpomíná bývalý český gólman, s nímž Larionov na konci kariéry dobyl třetí Stanley Cup.

Legendární centr se narodil 3. prosince 1960 ve Voskresensku, kde také rozjel hokejovou kariéru. Ve dvacítkách získal dvě zlaté medaile a ve 21 letech si ho trenér Viktor Tichonov přetáhl do CSKA Moskva.

Tam kolem něj vystavěl fantastickou sovětskou pětku, podle armádních uniforem přezdívanou Green Unit. Vjačeslav Fetisov a Alexej Kasatonov vzadu, křídla Sergej Makarov a Vladimir Krutov, uprostřed Larionov.

Rudá sovětská mašina v 80. letech s těmito borci válcovala hokejový svět. Vyhrála mistrovství světa v letech 1982, 1983, 1986 a 1989. Podmanila si olympijské hry 1984 a 1988, přičemž ohromný respekt v zámoří získala triumfem na Kanadském poháru 1981, kde mladý Larionov debutoval.

Hašek osobně nezažil československé vítězství nad Sověty na zlatém pražském šampionátu 1985 a v dalších letech čelil svěřencům Tichonova většinou neúspěšně. "Larionov a spol., to byla nejnebezpečnější pětka, která proti nám stála. Vždy jsme se chystali speciálně na ně," říká.

"Igor byl tím hráčem, který stmeloval obranu a útok. Také dával góly, to bez debat, ale v žádném případě nebyl střelcem. Šance spíše připravoval, vždy hledal přihrávku navíc. Jako brankář jsem se obával spíš Makarova a Krutova," přiznává šedesátiletý Hašek.

Postavil se diktatuře Tichonova

Larionov byl mozkem formace. "To je přesně řečeno. Uměl skvěle bránit, a když třeba Fetisov vyrazil dopředu, stáhl se na jeho místo do obrany. Pomáhal při zakládání protiútoku, byl to všestranný hokejista, byť na první pohled subtilní," přidává Hašek o 175 centimetrů vysokém hráči.

Tituly sice v 80. letech naskakovaly, ale Larionovovi se zajídala nejen Tichonovova krutovláda. Nelíbilo se mu, že se hráčům před MS píchají podezřelé podpůrné látky, které sám odmítal, trpěl na tréninkové báze armádního CSKA. Bez rodiny a osobního života, v nekonečné dřině.

Už v roce 1985 chtěl odejít do Vancouveru, který ho draftoval, ale Sověti mu to zakázali. V dalších letech Larionov spolu s Fetisovem revoltoval proti úřadům, eskalovalo napětí mezi nimi a trenérem Tichonovem.

Až v 28 letech mu bylo umožněno přejít do zámoří, od sezony 1989/1990 se etabloval v NHL. Prosadil se navzdory mimořádně tvrdé hře Kanaďanů a Američanů vůči příchozím Evropanům, přehrával je chytrostí. A vzal si pod svá křídla o devět let mladšího krajana Pavla Bureho.

Strávil ve Vancouveru tři roky. Po švýcarském intermezzu v Luganu se do NHL vrátil v dresu San Jose. V 35 letech potkala Larionova výměna, která klíčovým způsobem obrátila jeho zámořskou kariéru. Trejd do Detroitu, který poslal opačným směrem kanonýra Raye Shepparda.

Kompletace Russian Five v Detroitu

Odvážný tah trenéra Scottyho Bowmana a generálního manažera Kena Hollanda, po kterém si mnozí experti ťukali na čelo. Bowman příchodem Larionova zkompletoval ruskou pětku (The Russian Five) a mohl u Red Wings rozehrát to, co kdysi viděl u sovětských juniorů.

A to, co si Fetisov s Larionovem vzali ze staré sovětské školy. Odmítali sice tvrdý diktát Tichonova, ale na ledě se za žádnou cenu nezbavovali puku a dřívější kombinační hru Sovětského svazu dotáhli k dokonalosti.

Fetisov vytvořil obranný pár s Vladimirem Konstantinovem, na křídlech vedle Larionova hráli výbušní Sergej Fjodorov a Vjačeslav Kozlov. První zápas v tomto složení? 3:0 proti Calgary. Když hráli Rusové, soupeři takřka nepůjčili kotouč.

"Tři mladé individuality, které výborně usměrňovali veteráni Fetisov a Larionov. Bowman v tom hrál velkou roli, dal ty hráče dohromady, věděl, jak s nimi zacházet. Nehráli spolu pořád, občas to prohodil a pak je třeba zase vrátil zpátky," podotýká Hašek, v té době gólman Buffala.

Jenže ani s ruskou pětkou Detroit v roce 1996 na vytoužený Stanley Cup po 41 letech nedosáhl. V konferenčním finále podlehl Coloradu 2:4. Děj série tehdy jako by zlomil hrůzný náraz Clauda Lemieuxe do detroitského Krise Drapera, který se zakousl do mantinelu a s mnoha poraněními v obličeji musel na operaci.

Pohár přímo z rukou Yzermana

Detroit se Coloradu pomstil v březnu roku 1997, kdy obrovskou bitku, do níž se zapojili i brankáři Mike Vernon a Patrick Roy, rozjel právě Larionov proti Peteru Forsbergovi. Od mozku ruské pětky a technického šikuly byste tohle vskutku nečekali.

"Nikdy v životě jsem se nepral," vzpomínal Larionov s odstupem. "Ale v tu chvíli jsem cítil, že je potřeba se za mužstvo postavit," objasnil. Přetahoval se s hvězdným Švédem a zlý muž Red Wings Darren McCarty si mezitím jako mstitel Drapera našel nenáviděného Lemieuxe.

Útočník Colorada opustil bojiště se zkrvaveným obličejem, Detroit otočil celý zápas, vyhrál v prodloužení a pořádně se rozpumpoval už v základní části. V konferenčním finále došlo na souboj obrovských rivalů znovu a tentokrát se po výsledku 4:2 radovali hráči z města automobilů.

Larionov a Forsberg odstartovali hromadnou bitku v čase 2:15:

Ve finále sfoukli Philadelphii 4:0 a po 42 letech vrátili do Detroitu Stanley Cup. Ruská pětka k tomu především svými kombinacemi do prázdné branky přispěla měrou vrchovatou. Vždyť také kapitán Steve Yzerman dobře věděl, komu z hráčů pohár po převzetí předá nejdříve.

Byli to Larionov s Fetisovem. "Že ho předal nám dvěma starým Rusům, to pro nás znamenalo hrozně moc," podotkl později Larionov. Jeho význam pro Detroit byl nezpochybnitelný, stal se posledním dílkem ruské pětky. Usměrnil partu, jež navzdory počátečním pošklebkům výborně zapadla.

V roce 1998 s Red Wings vítězství v NHL obhájil a v novém tisíciletí se v kabině setkal s Haškem. "Bowman na něm i po čtyřicítce pořád stavěl, byl to stabilní hráč, nesmírně spolehlivý. I na konci kariéry si v třetí formaci odehrál svých patnáct minut na zápas a bodoval," zdůrazňuje.

Víno místo piva, suši místo kuřat

Mimo led pak dokonale padla přezdívka Profesor. "Ujala se i díky těm jeho brejličkám, které nosil. Úplný profesůrek," chechtá se Hašek. "Snad nikdy neudělal zbytečný faul, za každé situace se dokázal ovládat. Uměl perfektně anglicky, všechno to do sebe zapadalo," chválí Larionova.

Larionov se vymykal. Místo piva pil víno, místo typické pizzy či kuřecích křidýlek si dával suši. "To je pravda, ale změnit zaběhlé pořádky týmu se mu nepodařilo. Pizza a křidýlka jely v Detroitu pořád," doplňuje Hašek.

"Nicméně tím vínem byl pověstný. V letadle měl u sebe pokaždé lahvinku červeného, nalíval si do vlastních skleniček a často se podělil. Ale zase to nikdy nebylo více než jedna dvě sklenky," pokračuje český gólman.

Také se o forvardovi s číslem osm tradovalo, že je neporazitelný v šachu. "Ale já s ním šachy nikdy nehrál, v letadle jsem sedával vzadu vedle Nicklase Lidströma a Chrise Cheliose, Igor býval jinde," upřesňuje Hašek.

V sezoně 2001/2002 ho Larionov vyřadil z olympijského turnaje v Salt Lake City, kde Rusové zdolali Čechy ve čtvrtfinále 1:0. Larionov se do národního týmu vrátil po dlouhé době, v 41 letech. "Vyřadili nás a později jsme letěli letadlem od majitele domů společně," vypráví Dominátor.

Rusové získali na olympiádě bronz, v NHL o čtyři měsíce později dobyl Larionov další Stanley Cup. Svůj třetí, pro Haška první v kariéře.

Rodák z Voskresensku vešel do dějin finále NHL 2002 zejména vítězným gólem třetího zápasu série proti Carolině v třetím prodloužení.

Zároveň šlo o vítězné utkání v celé sérii, kterou Detroit vyhrál 4:1. Podle toho také Larionov pojmenoval jednu ze svých značek vín, s nimiž začal po skončení kariéry podnikat. Dostala název "IL Triple Overtime".

V Detroitu pokračoval ještě v sezoně 2002/2003, načež o rok později uzavřel kariéru v NHL v dresu New Jersey. To mu bylo 43 let.

Vyhrál třikrát Stanley Cup, dvakrát olympiádu, čtyřikrát MS a jednou Kanadský pohár. Je členem Triple Gold Clubu i Hokejové síně slávy.

Podle nejčtenějšího německého deníku Bild požádala osmatřicetiletá Ivanovičová v listopadu u mnichovského soudu o rozvod.

Už v červenci potvrdil Christian Schertz, právní zástupce bývalé srbské tenistky, že se pár rozešel kvůli "nepřekonatelným rozdílům"

O měsíc dříve byl Schweinsteiger nachytán, jak líbá jinou dívku, která je pokládána za jeho novou přítelkyni. Podle německých médií se jmenuje Silva a pochází z Bulharska.

Podle Bildu začala aférka bývalého záložníka Bayernu Mnichov a Manchesteru United už v létě loňského roku.

Magazín Bunte přišel s tím, že vítězka grandslamového Roland Garros a finalistka Australian Open z roku 2008 byla ochotna o tři roky staršímu Schweinsteigerovi odpustit a dát novou šanci, mistr světa z roku 2014 však chtěl už žít "volněji"

Veřejně se spolu naposledy představili loni v září na tenisovém Laver Cupu v Berlíně. O tři měsíce později ještě sdíleli na Instagramu společnou fotku z vánočních trhů.

Bývalá světová jednička pořadí WTA Ivanovičová, považovaná ve své době za nejvíc sexy tenistku, a osminásobný německý šampion spolu randili od podzimu 2014, o dva roky později se vzali v Benátkách.

Mají spolu tři syny: Luku, Leona a Tea. Ti žijí s matkou na Mallorce.

S právníkem v zádech sledovala, jak před ní roste hora krabic se spisem o její osobě. Pracovníci archivu jich nanosili celkem 27. Téměř 3500 stran textu, fotografií a dokumentů. 

Po pádu Berlínské zdi čelila dvojnásobná olympijská šampionka a čtyřnásobná mistryně světa obvinění, že v NDR spolupracovala s tajnou službou Stasi. 

"To není pravda, nejsem žádná špionka," vzpomínala Wittová na svou první reakci ve sloupku pro britský list Daily Mail.

Jediný způsob, jak to dokázat, byl, aby sama nahlédla do tajného spisu s názvem "Flop", a prostřednictvím soudu potvrdit, že důkazy o spolupráci neexistují.

Když otočila stránku první složky, nestačila se divit.

"Je jí osm let a má spoustu talentu, zněl jeden z prvních záznamů. Bylo překvapující, že mě sledovali od tak raného věku," líčila rodačka z Falkensee.

"Přede mnou ležel podrobný popis mého života od dětství sestavený anonymními udavači. Deník celé mé existence," popisovala.

Před očima jí tak proběhly i začátky na ledě. Vybavila si dobu, kdy chodila s maminkou fyzioterapeutkou do práce a cestou z nemocnice domů se vracely kolem veřejného kluziště.

Malá Katarina to moc chtěla zkusit a kouzlu ledového ostří úplně propadla. Zprávy agentů nelhaly, měla přirozený talent. Však si ji brzy vzala pod křídla vyhlášená trenérka a krasobruslařka Jutta Müllerová.

Rázná dáma, která si v přípravě nebrala servítky a její drezuru na bruslích vydržely jen ty nejodolnější dívky.

"Tlačila na mé limity. Nutila mě, abych stejný skok udělala třeba desettisíckrát. Křičela, mluvila sprostě. Nazývala mě tlustou mrchou, když jsem se vrátila po tréninkové pauze s pětikilovou nadváhou," vyprávěla Wittová.

Coby teenagerka měla ráda sladké, a pokud se naskytla možnost nějakou dobu vypnout od tréninku, doplnila rychle cukry, což neprospělo její krasobruslařské postavě. 

"Paní Müllerová mi okamžitě nasadila přísnou dietu. Byl to extrém. Ráno možná kousek chleba. V poledne jen rýže a jablko a večer nic," popsala striktní režim.

Přesto na legendární trenérku nedá dopustit. Aby také ne, vždyť díky jejímu drilu nakonec posbírala čtyři světové tituly, šest evropských a dvě olympijská zlata.

Triumf pod pěti kruhy v Sarajevu 1984 ji vystřelil mezi sportovní superhvězdy. Milovala ji i zámořská média, která o ní psala jako o "nejkrásnější tváři socialismu". 

To jí bylo osmnáct let. Tou dobou prožívala svou první velkou lásku. Randila s bubeníkem jedné rockové kapely. Odpověď na to, proč skončil jejich vztah, našla v jednom ze spisů.

"Nezapadal do východoněmeckého vzoru. Chodil v pruhovaných kalhotách a byl o dost starší než já. Úřady se domnívaly, že by mohl ovlivnit mou koncentraci na závody. Takže, když přišlo na povinnou vojenskou službu, umístili ho tak daleko, aby mu cesta za mnou trvala dva nebo tři dny. Tehdy mi to zlomilo srdce," vybavuje si. 

"Na Západě bych nebyla tím, čím jsem"

V osmdesátých letech ovšem netušila, že za jejími zády někdo tahá za nitky. I když se odmítala stát informátorkou, s agenty a vládními představiteli byla zadobře. Za to, že bude prokazovat dostatečnou loajalitu své zemi, měla určité benefity.

Pokud potřebovala byt nebo nové auto, nebyl to pro obávanou Stasi problém. Zatímco na novou Ladu byly nekonečné pořadníky žádostí, špičková krasobruslařka ji měla téměř okamžitě. I proto doteď nedá na Německou demokratickou republiku dopustit.

"Kdybych vyrostla na Západě, nikdy bych nebyla tím, čím teď. Moji rodiče by neměli na můj trénink. Na Východě jsem prošla sportovním systémem, který fungoval," vysvětlila vlastní pohled na tehdejší režim.

Neslo to s sebou ale obrovský tlak na výsledky. Pokud byla v závodě druhá, přišel dopis s prosbou, ať už se to příště neopakuje.

A obhajoba zlata v Calgary? Počítalo se jen vítězství a pokud možno jasná porážka hlavní konkurentky, Američanky Debi Thomasové.

To se Wittové podařilo. Ovšem za jaké oběti, jak později zjistila ze všech složek, byla pod neustálým dozorem. Agenti ji odposlouchávali u ní doma i v hotelích. Kamery schované v televizi, štěnice v telefonech, odposlech měla údajně i v koupelně. 

Když zaklapla poslední šanon a rozhlédla se po hromadách dokumentů, cítila se zrazená. 

"Myslela jsem na to, jak pravdivá a loajální jsem vždy byla ke své zemi. Myslela jsem, že si na oplátku zasloužím nějakou důvěru," prohlásila.

"Steroidy kazí prsa"

Úlevou bylo, že i soud ji začal považovat za oběť tajné služby, ne za její spolupracovnici, a také to, že ve spisech nenašla nic o tom, že by jedním z informátorů byl někdo od ní z rodiny nebo nejbližších přátel. 

Alespoň částečně si tak očistila jméno a poté, co si střihla ještě jednu účast na olympijských hrách v Lillehammeru, se naplno vrhla do světa showbusinessu. Objížděla lední revue, objevovala se v televizi, natáčela dokonce i filmy. 

V roce 1998 přijala lukrativní nabídku na nafocení aktů pro pánský magazín Playboy. Na snímcích byla úplně nahá obklopená zurčícím vodopádem. Speciální prosincové číslo zmizelo ze stánků bleskovým tempem.

"Byla jsem na to pyšná, vždyť do té doby se povedlo vyprodat pouze úplně první číslo s Marilyn Monroe," culila se tehdy novopečená modelka. 

Wittové se líbilo, že zároveň boří mýty o tom, že vrcholové sportovkyně z východního bloku byly steroidy vyhnaná monstra.

"Já nic nebrala. Steroidy kazí postavu, zmenšují prsa, což je v krasobruslení na škodu, však se na mě podívejte," nechala se slyšet Němka. 

A dokazovala to ve vyzývavých kostýmech na krasobruslařských exhibicích. "Katarina byla vždy elektrizující. Jako první přinesla do krasobruslení sexualitu," řekl stanici ESPN Byron Allen, producent lední revue Stars on Ice.

Možná se jí tím splnilo i dávné přání, které pronesla před novináři v roce 1988, když si v Calgary pověsila na krk druhou zlatou medaili.

"Přála bych si, aby si mě svět pamatoval jako dobrou krasobruslařku, která udělala něco pro historii tohoto sportu, pro jeho umělecké vyjádření. Podle mě začala nová etapa krasobruslení," řekla dívka ze spisu Flop.