Sport

Fotbalisté Hradce Králové porazili v rámci 17. kola nejvyšší soutěže Jablonec 2:0. Lví podíl na výhře Východočechů měl Tom Slončík, jenž zapsal obě branky.

Fotbalisté Zlína padli na vlastním stadionu v rámci 17. kola nejvyšší soutěže s Karvinou vysoko 1:3. Rozhodl vstup do druhého poločasu, když se hosté prosadili dvakrát mezi 54. a 57. minutou.

Vítkovický obránce Jakub Zbořil dostal od disciplinární komise hokejové extraligy trest na jeden zápas za faul na karlovarského útočníka Nicka Jonese.

Kristýna Zemanová vyhrála potřetí za sebou celkové hodnocení domácího cyklokrosového poháru. Česká jednička posledních let ovládla v Kolíně i pátý závod HSF Cupu, v němž startovala, a za dva týdny ve finále seriálu v Holých Vrších už nemůže o náskok přijít.

Jáchym Kovář a Tereza Hrochová vyhráli popáté na mistrovství České republiky v krosu vytrvalecký závod.

Tomáš Chorý, Lukáš Haraslín, Matěj Vydra... Největší fotbalové hvězdy v Chance Lize pozná drtivá většina fanoušků bez námahy. Jenže co se stane, když zabrousíme trochu víc do archivů a vybereme dvacet hráčů z uplynulých deseti sezon, kteří v nejvyšší soutěži zanechali různě významnou stopu. Na kolik správných odpovědí si troufáte? Přihlaste se, nebo zdarma zaregistrujte a vyzkoušejte si kvíz iSport.cz.

Rakouský sdruženář Johannes Lamparter vyhrál i druhý závod Světového poháru ve finském středisku Ruka. Oba čeští reprezentanti se seřadili ve čtvrté desítce. Jednatřicátý byl Jan Vytrval a na poslední bodované 40. pozici doběhl Jiří Konvalinka, jenž si v pátek vylepšil 23. místem maximum v seriálu.

Fotbalisté Realu Mallorca hráli ve 14. kole španělské ligy s Osasunou Pamplona 2:2. Ostrovní tým přišel o vítězství až v nastavení. V posledních šesti kolech ale nevyšel ani jednou bodově naprázdno a z posledního místa už se vyšplhal na patnáctou příčku.

"Zatím je to pro mě dobrý víkend. Ve sprintu šlo vše hladce. Jsem rád, jak to zatím klape a potřebuju v tom pokračovat," řekl v rozhovoru před televizními kamerami Piastri.

Čtyřiadvacetiletý Australan obhájil ve sprintu v Kataru loňský triumf. Vítěz páteční kvalifikace dnes uspěl stylem start - cíl. Druhého Russella porazil o necelých pět sekund. Norris, který také dokončil závod na stejné příčce, jako do něj odstartoval, zaostal o více než šest vteřin.

Norris si může zajistit premiérový mistrovský titul už po nedělním hlavním závodě. Stačí mu, aby měl v čele náskok 26 bodů. V případě nedělního vítězství mu bude stačit vedení o 25 bodů, neboť by měl v případě bodové rovnosti před Piastrim větší počet vyšších míst.

Verstappen si sice ve sprintu polepšil oproti startu o dvě příčky, před Norrise se ale nedostal. Jeho týmový kolega Júki Cunoda dojel do cíle pátý, kvůli pětivteřinovému trestu za porušení traťových limitů ale poté o jednu příčku klesl.

Dnešní program v Lusailu pokračuje od 19:00 SEČ kvalifikací na nedělní hlavní závod.

Velká cena Kataru, závod mistrovství světa vozů formule 1 v Lusailu:

Sprint: 1. Piastri (Austr./McLaren) 26:51,033, 2. Russell (Brit./Mercedes) -4,951, 3. Norris (Brit./McLaren) -6,279, 4. Verstappen (Niz./Red Bull) -9,054, 5. Antonelli (It./Mercedes) -16,391, 6. Cunoda (Jap./Red Bull) -19,327.

Průběžné pořadí MS: 1. Norris 396, 2. Piastri 374, 3. Verstappen 371, 4. Russell 301, 5. Leclerc (Mon./Ferrari) 226, 6. Hamilton (Brit./Ferrari) 152.

Pohár konstruktérů: 1. McLaren 770, 2. Mercedes 441, 3. Red Bull 400, 4. Ferrari 378, 5. Williams 122, 6. Racing Bulls 90.

19:00 kvalifikace.

Australan Oscar Piastri z McLarenu vyhrál sprint ve Velké ceně Kataru formule 1 a snížil manko na lídra šampionátu a týmového kolegu Landa Norrise na 22 bodů. Britský pilot dokončil dnešní zkrácený závod v Lusailu třetí, před ním dojel ještě George Russell z Mercedesu. Obhájce titulu Max Verstappen z Red Bullu obsadil čtvrtou příčku a zaostává za Norrisem o 25 bodů.

Když za ním před časem přišli zástupci z organizace Paměť národa, aby zaznamenali jeho životní příběh, pořád jen opakoval "hlavně ať to ti mladí vědí, ať se ta doba už neopakuje".

Jméno rodáka z Turnova znají už jen ti nejzarputilejší fanoušci vodního slalomu a olympijských her. Anglická Wikipedia ho dokonce překřtila na Václava Janouška a sám tvrdí, že jako Gabriela už ho nikdo nezná, protože odjakživa mu nikdo z okolí neřekl jinak než "Borek".

I proto rád vypráví více o příběhu své rodiny než o vlastních sportovních úspěších, přestože je mistrem světa z roku 1965 a olympijským reprezentantem z Mnichova 1972.

"Táta mi sehnal barely, které měli letci na náhradní palivo, a já si z nich udělal loď, na ní jsem pak sjížděl Jizeru, a tak začala má láska k vodě," vzpomínal pro Paměť národa Janoušek.

Tatínek byl pro něj vůbec vzorem, přestože ho v dětství viděl velmi málo. Jeho první vzpomínkou na něj je moment, kdy Gabriela Janouška staršího přivezli domů z válečného koncentračního tábora.

"Zatkli ho za odbojovou činnost, nejprve ho věznili v Terezíně, pak ho převezli do Německa. V roce 1945 se vracel z Dachau a já si vzpomínám, jak přivedli jakéhosi vyhublého pána v pruhovaném oděvu a čepici a já ani malá sestra jsme ho téměř nechtěli přijmout, protože jsme ho vůbec nepoznávali," líčil Janoušek.

Po roce 1948 se rodina odmítla smířit s komunistickým režimem a netrvalo dlouho, než otec vstoupil znovu do odboje, tentokrát protikomunistického, dokonce svou skupinu vedl.

"Ale jak to tak v odbojových organizacích bývá a jak to zažil za války i Anthropoid, v každé skupině se najde někdo, kdo se nechá přemluvit ke spolupráci, a to se stalo i v tomto případě," popsal. 

Státní bezpečnost zhatila Janouškovým i emigraci z Československa a pak nastaly kruté výslechy. Otec nakonec vyfasoval 15 let vězení, maminka pět let za to, že odmítla proti svému muži vypovídat.

"Zbavili nás veškerého majetku, vyvedli nás se sestrou na ulici a jeden státní příslušník jí serval z krku zlatý řetízek. Takoví oni byli," povzdechl si Janoušek.

Dětí se tedy ujali příbuzní a mladý kanoista se přestěhoval do Prahy. Dochodil základní školu, ale o té střední nesměla být ani řeč.

Neustále kolem sebe slýchal, že je syn vlastizrádců, který má zavřené rodiče. Musel se tedy nejprve spokojit s docházkou na učiliště, kde se měl vyučit elektrotechnikem.

"Byl tam jeden vychovatel, jmenoval se Heim, to si pamatuju dodneška, který mi dával denně najevo: 'Ty jsi ten syn zločinců!' Tam jsem si uvědomil, za co rodiče bojovali a že se nemám za co stydět," prohlásil Janoušek.

Otce nakonec osvobodila amnestie o pět let dříve a to už Janoušek mladší rozjížděl slibnou sportovní kariéru. 

"Měl jsem pořád vysoké ambice. Abych aspoň nějakým způsobem svůj vzdor vyjádřil, tak jsem chtěl být v něčem nejlepší. Kanoistika byla taková moje satisfakce, že jsem to dokázal, i když mě zadupali do hlíny. Že jsem i tak schopen postoupit někam dál." 

A to se mu povedlo náramně. V roce 1965 se po boku Ludmily Sirotkové dostal na nejvyšší stupínek mistrovství světa při závodech smíšených deblkánoí. Poté sbíral medaile i v ryze mužské kategorii C2 a dostal se tak i na olympijské hry do Mnichova, kde bral 11. místo.

Poté ukončil závodní kariéru, ale splnil se mu i profesní sen. Už během sportování se mu podařilo po večerech vystudovat jedenáctiletku a poté i ČVUT, obor kybernetiky.

"Na fakultě jsem poznal jediného dobrého komunistu v životě, který mě přijal na školu, přestože jsem měl takový škraloup, a prošel jsem tou akademickou sférou až neuvěřitelně," dodal Janoušek. 

Ze špičkového kanoisty se stal výzkumný pracovník ČVUT a po roce 1989 i profesor na fakultě. Do důchodu odešel v roce 2010.

V sobotu slaví Janoušek 85. narozeniny.

Se širokými úsměvy stály na třetím stupínku, gratulovaly si s vítěznými Francouzkami a druhými Italkami. České biatlonistky ve švédském Östersundu vychutnávaly bronzovou štafetovou radost, když pro každou měl parádní start sezony emotivní nádech.

Roman Koudelka nepostoupil do dnešního závodu Světového poháru ve skocích na lyžích v Ruce, což se mu stalo v pátém závodu olympijské sezony podruhé. V kvalifikaci dlouholetá česká jednička obsadila 60. místo.

Biatlonistky Jessica Jislová, Lucie Charvátová, Tereza Voborníková a Markéta Davidová zahájily Světový pohár třetím místem ve štafetě v Östersundu. České reprezentantky získaly první medaili od ledna 2019, kdy byly rovněž třetí v německém Oberhofu. Dnešní závod vyhrály Francouzky před Italkami.

Na úvodním úseku si vedla solidně Jislová, která sice pomaleji běžela, ale na střelnici byla bezchybná. Předávala jako devátá se zhruba půlminutovou ztrátou na čelo.

Nadstandardní výkon na střelnici předvedla Charvátová, která tentokrát nemusela na trestné kolo a skvělým během vytáhla štafetu do čela.

Voborníková sice na nejlepší běžecky ztratila a klesla na čtvrtou pozici, ale v závěrečném úseku finišmanka Davidová při svém comebacku do SP rozhodla o české medaili hned na úvod olympijské sezony.

Ve West Hamu strávil pět let, padáka dostal za 30 sekund. Český fotbalista Vladimír Coufal stále nestrávil trpký konec v londýnském klubu, který obrečel on, manželka i syn. Současný obránce bundesligového Hoffenheimu se vrátil k rozchodu s Hammers a jeho upřímná zpověď vzbudila v Anglii bouřlivé reakce.

Štace nejlepší české zápasnice Terezy Bledé se dostala do zlomového bodu. Po dvou a půl letech dlouhé pauze a dvou zrušených startech nyní potřebuje vítězství a dobrý výkon, aby se udržela v UFC. V Las Vegas se jí již 13. prosince postaví Kanaďanka Jamey-Lyn Horthová. „Jde o životně důležitý zápas a snad, i kdyby měla zlomenou nohu, musela by do něj nastoupit,“ podotýká André Reinders, trenér Bledé.

Norský favorit Johannes Hösflot Klaebo ovládl sprint v Ruce a připsal si 99. triumf ve Světovém poháru. Závod žen na úvod sezony ve Finsku vyhrála jeho krajanka Kristine Stavaas Skistadová. Z českých reprezentantů z kvalifikace postoupili Tereza Beranová, Jiří Tuž a Ondřej Černý, kteří poté vypadli hned ve čtvrtfinále.

Hill se narodil 15. února 1929 uprostřed rušných londýnských ulic. Jeho cesta ke sportu začala u veslování. Vstoupil do vážených řad Londýnského veslařského klubu. Během kariéry pak na přilbě hrdě nosil jeho znak - osm svislých pruhů symbolizujících vesla.

Osud však pro Hilla naplánoval jinou dráhu. Při náhodném setkání na okruhu Brands Hatch se poprvé potkal s motoristickým sportem. Když se poprvé vydal na trať ve voze formule 3, zjistil, že ho adrenalinový svět závodů neúprosně přitahuje.

Tak začala jeho odysea, kdy se ze skromného mechanika stal zkušený instruktor a položil základ pro své budoucí vynikající výsledky.

Klíčovým momentem Hillovy kariéry byla šance, kterou mu poskytl Colin Chapman, vizionářský zakladatel společnosti Lotus.

Chapmanova neochvějná důvěra v doposud neznámého jezdce se zhmotnila v křest ohněm v šampionátu v roce 1958, který znamenal Hillův debut ve formuli 1. I přes počáteční neúspěchy vytrval a svým odhodláním a houževnatostí kráčel k úspěchům.

Navzdory působení u Lotusu to bylo spojení s týmem British Racing Motors (BRM), které Hilla vyneslo na výsluní. V roce 1960 v nizozemském Zandvoortu poprvé okusil stupně vítězů.

O pouhé dva roky později už mohl slavit titul mistra světa, když dokázal v barvách týmu Owen Racing Organisation porazit i impozantního Jima Clarka s Lotusem.

Pak následovala tři druhá místa v seriálu po sobě a v roce 1967 návrat do Lotusu. Chapmanovi se za důvěru odvděčil korunou mistra světa F1 1968.

Vrcholem Britovy kariéry bylo dosažení bájné trojkoruny. Pět vítězství ve Velké ceně Monaka formule 1, která jezdci přinesla titul "Pan Monako", spolu s triumfem v zámořské Indy 500 a čtyřiadvacetihodinovce Le Mans upevnilo jeho status závodnické legendy.

Nikdo jiný než britská hvězda nedokázal tři tyto tak odlišné závody vyhrát. Zatím nejblíž k tomu měl Fernando Alonso, který ale stále neuspěl v Indianapolisu.

Hillovu kariéru ukončila tragédie. Zemřel 29. listopadu 1975 ve věku 46 let, když se jeho dvoumotorový letoun Piper PA-23 Aztec zřítil poblíž Arkley v londýnské čtvrti Barnet. Stalo se tak v husté mlze při nepovedeném nočním přiblížení na letiště Elstree.

Na palubě zahynulo dalších pět členů jeho týmu Embassy Hill: manažer Ray Brimble, mechanici Tony Alcock a Terry Richards, pilot Tony Brise a konstruktér Andy Smallman.

Odkaz dvojnásobného mistra světa úspěšně nesl jeho syn. Když se Graham Hill zabil, bylo Damonovi 15 let. Pokračoval v tátových stopách a v roce 1996 se stal s Williamsem mistrem světa formule 1.

Hillovi tak byli první dvojicí otec a syn, která vyhrála seriál F1. Po nich to dokázali už jen Keke Rosberg (1982) a Nico Rosberg (2016).

Graham a Damon Hillovi:

Stejný zápas, dva sourozenci. Jen v různých rolích. Jeden hráč, druhý rozhodčí. Hokejisté Karlových Varů v pátečním 27. kole extraligy hostili Vítkovice. Domácí zvítězili 4:1, zápas nemohl dokončit čárový rozhodčí Patrik Augusta. Na začátku třetí třetiny ho odvezli do nemocnice s poraněnou pravou rukou. Několik minut pískali arbitři v trojici, než syna trenéra české dvacítky nahradil trochu nečekaný záskok. Štěpán Jiskra, mladší bratr útočníka Energie Víta Jiskry.