Sport

Ačkoliv bylo 30. listopadu, fanoušci Ajaxu předvedli ohnivou až pekelnou show, jako kdyby slavili příchod Nového roku. Kvůli tomu byl zápas nizozemské fotbalové ligy proti Groningenu už po šesti minutách přerušen a následně odložen. Slavný klub se vůči chování svých příznivců ostře vymezil.

Extraligové Podkrušnohorské derby Litvínov - Karlovy Vary, které Západočeši vyhráli 2:1, provázela nervozita na hřišti a v hledišti. Tradičně vyhrocený zápas se neobešel ani bez ostré potyčky v kotli Energie, v níž došlo i na pěsti. 

Manchester City porazil ve 13. kole anglické fotbalové ligy nováčka z Leedsu 3:2 a postoupil na druhé místo. Dva góly vstřelil Phil Foden, ten vítězný až v nastavení. V neděli jsou na programu další duely. Chelsea ho v neděli nepřeskočila, ve šlágru s vedoucím Arsenalem totiž remizovala 1:1. Manchester United otočil zápas s Crystalem Palace a vyhrál 2:1. Tomáš Souček nastoupil v úplném závěru utkání s Liverpoolem, West Ham ale prohrál 0:2. Ladislav Krejčí zápasový dres neoblékl vůbec, v nominaci totiž chyběl kvůli zranění.

Emotivní, bojovné, neúprosné. Takové bylo londýnské derby Chelsea s Arsenalem. Bitvu na Stamford Bridge zásadně ovlivnilo vyloučení domácího Moisese Caiceda v 38. minutě. Chelsea i v deseti dokázala jít do vedení, ale z dlouhého oslabení dokázala nakonec vytěžit jen bod za remízu 1:1. „Jsem na nás pyšný. Ukázali jsme charakter a kvalitu,“ chválil své mužstvo kapitán „Blues“ Reece James. Arsenal je nadále pohodlně v čele Premier League.

Teď, nebo nikdy. Další příležitost už české házenkářky nedostanou. Jestli se na mistrovství světa chtějí probojovat do hlavní fáze, potřebují na třetí pokus zvítězit. Po porážkách se Švédskem a Brazílií čeká národní tým papírově nejslabší tým skupiny G. Utkání s Kubou v německém Stuttgartu začíná v 18:00 a jeho průběh můžete sledovat v podrobné online reportáži na Sport.cz.

Tomáš Chorý, Lukáš Haraslín, Matěj Vydra... Největší fotbalové hvězdy v Chance Lize pozná drtivá většina fanoušků bez námahy. Jenže co se stane, když zabrousíme trochu víc do archivů a vybereme dvacet hráčů z uplynulých deseti sezon, kteří v nejvyšší soutěži zanechali různě významnou stopu. Na kolik správných odpovědí si troufáte? Přihlaste se, nebo zdarma zaregistrujte a vyzkoušejte si kvíz iSport.cz.

Po utkání sebevědomě prohlásil: „Bez ohledu na vyloučení jsme byli lepší a výhru si zasloužili.“ Trenér Plzně Martin Hyský po triumfu 2:1 nad Mladou Boleslaví ale chválil také soupeře, protože moc dobře věděl, že cesta za třemi body se nerodila lehce. Kouč ocenil gólmana Floriana Wiegeleho, naopak nechtěl komentovat budoucnost útočníka Christopha Kabonga.

Už v úterý vychází prosincové vydání magazínu Coach a volejbalový rozhovor s Jiřím Novákem, trenérem senzačních semifinalistů mistrovství světa. Hlavní téma hodnotí skutečný vzestup ženského sportu. Nechte se inspirovat tipy osobností na to, co sledovat. Dozvíte se víc o šancích pro nové trenéry v NHL nebo NBA. Deník Sport s přílohou Coach kupujte v úterý na stáncích nebo na iKiosek.cz/Sport.

Pořádný brajgl pod kotlem. Třetí branka Pardubic v podobě tečovaného přímého kopu Samuela Šimka, která pomohla k senzační výhře 4:2 na hřišti Sparty, měla dohru. Nejdřív provokace domácího kotle, primárně pod taktovkou exslávisty a v danou chvíli kapitána Pardubic Ladislava Krobota. Následně ostrá reakce v podání sparťana Matěje Ryneše, který vyvázl jen se žlutou kartou. „Za mě měla následovat jednoznačná červená,“ soudil bývalý fotbalista Petr Mikolanda ve studiu Oneplay Sport.

Basketbalisté Atlanty v NBA vybojovali výhru v hale Philadelphie 142:134 po druhém prodloužení. Český reprezentant Vít Krejčí k tomu pomohl pěti body, pěti doskoky a přidal asistenci, dva zisky i bloky za 26 minut na hřišti. Hlavní hvězdou týmu Hawks byl Jalen Johnson, který si 41 body vytvořil osobní maximum. Atlanta po sedmém vítězství z posledních deseti zápasů drží pátou příčku v tabulce Východní konference.

Hokejisty Anaheimu trápí nepříjemná komplikace. Po Lukáši Dostálovi se Ducks zranil i druhý český brankář Petr Mrázek, který nedochytal nedělní duel v Chicagu, kde tým po vedením kapitána Radka Gudase prohrál 3:5. Na konci víkendu byl v akci také útočník Adam Klapka, jenž s Calgary prohrál 0:1 po prodloužení na hřišti Caroliny. Dallas s Radkem Faskou v sestavě doma smetl Ottawu 6:1.

Osmačtyřicetiletého dánského kouče výkon v první půli šokoval o to víc, že jeho svěřenci v minulých dvou soutěžních duelech zvítězili, navíc venku. Řekl to na tiskové konferenci. Podle kapitána Lukáše Haraslína musí od nového roku přijít úplně jiná Sparta.

Letenští za celý první poločas ve výročním utkání, v němž si připomněli 132 let od založení, nevystřelili na branku. V 65. minutě inkasovali potřetí, v závěru se dotáhli na rozdíl jediné trefy, ale v osmé minutě nastavení obdrželi čtvrtý gól.

"Výkon v prvním poločase můžete označit mnoha přívlastky, rozhodně to ale bylo nepřijatelné a nedostatečné. Určitě šlo o nejhorších 45 minut, které jsem ve Spartě prožil," řekl Priske, který se v červnu po roce vrátil na Letnou, kde během prvního angažmá v letech 2022 až 2024 získal dva ligové tituly a jednou i domácí pohár.

Po druhém gólu hostů provedl v 35. minutě dvojí střídání. "Potřeboval jsem něco udělat. Bylo očividné, že hrajeme bez energie, kvality, vášně, hladu, rychlosti a spousty dalších věcí. Vystřídat jsem mohl více hráčů, ale nakonec to byli Pany (Panák) a Vydrys (Vydra). Vždy jsem zodpovědný. To, co se stane na hřišti, mě odráží. Je to na mně. Tlak i zodpovědnost rád přijímám," uvedl Priske.

Sparta šla do utkání posilněna dvěma soutěžními výhrami ze stadionů soupeřů, ve čtvrtečním duelu Konferenční ligy zdolala ve Varšavě Legii 1:0. "Před poslední reprezentační přestávkou jsme podali špatný výkon s Teplicemi (2:2). Pak jsme odstartovali výhrou v Boleslavi a na Legii, to bylo teprve před třemi dny. Z tohoto pohledu mě výkon v prvním poločase šokoval," připustil Priske.

"Snažím se přijít na to, proč to tak bylo. Jak si můžeme vést lépe a jak dostat z týmu víc, protože máme dostatek kvality a dobrých hráčů. Musíme si vést lépe a být konzistentnější. Není to jen na hráčích, ale i na mně," prohlásil Priske.

Haraslín si šel promluvit s "kotlem"

Ani Haraslín neskrýval, že jeho tým podal velmi špatný výkon. "Hlavně v prvním poločase. To, jak jsme vstoupili do zápasu, je neakceptovatelné. Když už pak doháníte, dokážete soupeře zatlačit, ale takovým způsobem prostě musíte hrát od začátku. Obzvlášť když jsme hráli na náš kotel. Když ani nevystřelíte na bránu, je jasné, že hrajete hrozný poločas," řekl devětadvacetiletý slovenský křídelník, který v nastavení snížil z penalty na 2:3.

Po zápase si šel promluvit s "kotlem", který navzdory nepovedenému výkonu povzbuzoval Spartu celý zápas. "V první řadě naši fanoušci mají plné právo být na nás naštvaní. Tohle nebylo hodné Sparty a jako kapitán jsem za to vzal plnou zodpovědnost. Myslím, že to proběhlo spíš v pozitivnějším rázu, negativitou bychom se dostali ještě víc dolů. Poděkoval jsem jim, že nás dnes 98 minut podporovali a tlačili i za toho nepříznivého stavu," podotkl Haraslín.

Letenští nevyhráli třetí z posledních čtyř kol a na vedoucího obhájce titulu Slavii ztrácejí už pět bodů. "Za svého působení ve Spartě už jsem takovou situaci zažil, když jsme po podzimu ztráceli dost bodů na první příčku, a poté se to na jaře všechno otočilo. Pár týdnů dozadu jsme nevyužili zaváhání Slavie a naopak jsme ztratili, když jsme neměli," řekl Haraslín.

"Jestli chceme být první, musíme začít od sebe a nedívat se na ostatní. Věřím, že do konce roku to zvládneme a od toho nového musí přijít úplně jiná Sparta. Musíme více hrát a podávat mnohem lepší výkony, hlavně u nás doma," dodal slovenský reprezentant.

Na sousední pláni se před nedělním zápasem rozsvítil vánoční stromek. Bylo to ovšem to jediné, co pražskou Letnou rozjasnilo. Fotbalisté Sparty nezářili. Naopak. Vyhořeli s Pardubicemi 2:4 a zklamaný trenér Brian Priske po senzační ligové ztrátě přemítal: „Nejhorších 45 minut za mého působení ve Spartě.“

Dnes působíte jako mentální kouč ve společnosti SMT Academy a nedávno jste vyšli se zprávou, že český sport v mentální přípravě zaostává. Proč tomu tak je?

Má to více důvodů. Zaprvé nás pořád ovlivňuje odkaz totality, která tady byla. Ovlivňuje náš vývoj na nějakou dobu, přeskočit to nejde. Společnosti, které se vyvíjí zdravěji, mají 40 let náskok a vidět je to i v mentální přípravě. Zadruhé jsme bohužel pořád nevědomí, nejsme odborníci. U mnoha trenérů chybí odborný pohled a nadhled, pořád si jedou kondice, techniky, taktiky, ale zapomínají, že svěřenec bude úspěšný jen tehdy, když se bude dobře cítit.

Měl jste ten nadhled vy? V době, kdy jste jako trenér vedl v první lize Příbram, Liberec a Teplice.

To víte, že neměl. Kdybyste mi někdy před 15 lety přivedli do kabiny mentálního kouče, tak vás s ním vyrazím. Taky jsem byl zabedněný, mám v tomhle sebereflexi. Ale trenér by měl být otevřený a pořád se posouvat, vzdělávat. Když jsem vlétl do ligy, žádná velká trenérská škola nebyla a já jsem používal to, co u mě používali ti předtím. Jelikož jsem vyrůstal v 80. letech, dovedete si představit, jak to vypadalo. Říkám tomu systém "drž hubu a pádluj" a metoda cukru a biče. S dnešní generací ale takhle absolutně neuspějete. Já to tak pořád dělal, až jsem zjišťoval, že mám limity.

Kvůli tomu jste s trénováním skončil? V první lize jste byl naposled v sezoně 2015/16, pak jste ve fotbale ještě působil níže nebo u mládeže.

Ano, skončil jsem kvůli sobě. Když jsem v lize v Teplicích končil, unavil se bič a cukr došel. Ve chvíli, kdy ti kluci potřebovali nejvíce pomoct, jsem jako trenér neměl v ruce nic, čím bych jim pomohl. Zjistil jsem, že nedokážu řídit lidi, nedokážu otevírat jejich potenciál. Proto jsem si vzal batoh a cestoval jsem po Asii - po Nepálu, Indii. Chodil jsem do ášramů, buddhistických chrámů. Učil jsem se, že nemůžu řídit lidi, dokud neuřídím sám sebe. Do toho jsem měl vážně obrovské zdravotní problémy.

Ozvala se vám Bechtěrevova nemoc, která vám už v mládí vlastně zastavila fotbalovou hráčskou kariéru, že?

Ano, a v tomhle období to se mnou vypadalo opravdu blbě. Ale naučil jsem se to odbourat taky, zjistil jsem, jak funguje psychosomatika. Že jsou v tom nezpracované emoce, neschopnost pracovat sám se sebou a svým tlakem. Učil jsem se ovládat sám sebe - korigovat emoce, zpracovávat tlak a očekávání. A díky tomu jsem vlastně přišel na koučování. Jako fotbalový trenér jsem chtěl z lidí výkon vytřískat, ale přišel jsem na to, že je potřeba jim otevřít potenciál k tomu, aby to oni sami v sobě našli. Zjistil jsem, že koučování má mnohem větší dopad než trénování. Tlouklo se to ve mně, až převážilo koučování.

Tak pojďme k tématu mentálního tréninku. Jak by v tomto ohledu měli sportovci pracovat?

Systematicky, dlouhodobě. Pocit musí být součástí tréninku. Měli jsme teď akci ze stolního tenisu, kde se jeden sportovec zasekl a řekl, že hrát nepůjde. Řešilo se, kdo by mu mohl pomoct, ale já tvrdím, že v danou chvíli nikdo. Takový hasičák neexistuje.

Stává se často, že se sportovci hlavě věnují, až když je pozdě?

Ano, nechápou, že mají přijít, když to funguje. Protože právě díky koučování si zvědomíte, co vás dovedlo k tomu, že vám to funguje. Když se vám to sekne, pak máte možnost to najít. Zato my lítáme mezi extrémy. Když vyhrajeme, otevíráme šampaňské. Když zkolabujeme, máme hlavu v dlaních. Chybí ta vyváženost. Jako sportovec musím analyzovat, když se daří i nedaří. Práce s porážkou, to je další věc, kterou musíte umět podchytit. Když to zvládnete, dá se sportovce úžasně nakopnout. Jsou to dílky puzzle, které spolu tvoří mentální trénink. Mám k tomu jeden příklad.

Povídejte.

Je to jako si koupit pizzu, zaplatit ji, vzít si ji nahoru do pokoje a zjistit, že čtvrtina pizzy chybí. Bude vám to jedno? Nebude, budete volat a chtít ji celou. U sportu si můžeme říct, že čtvrtina je kondice, čtvrtina technika, čtvrtina taktika a nechápu, když někdo neřeší tu čtvrtou. Často bereme jako výmluvu, že jsme něco nezvládli hlavou. To se ale přece dá trénovat. Sportovní kluby mají kondičáky, fyzioterapeuty, ale mentální kouče neřeší.

Opravdu je z vašeho pohledu situace tak zlá?

Nechci být zase úplně kritický, posouváme se dopředu, ale strašně málo. Mladší trenéři už na to naštěstí myslí, mají o tom povědomí. Tam vidím světlo na konci tunelu. Zatím ale pořád drtivá většina trenérů má pocit, že kdo jde k mentálnímu kouči, je cvok nebo nemocný. A to přece vůbec není pravda, takové myšlení znamená obrovskou brzdu.

V tuto chvíli tady ale ani není dostatečná kapacita na to, aby měl každý větší klub mentálního kouče, nebo se mýlím?

Samozřejmě není, ty kouče si musíme vychovat. Jako se vychovali třeba ti kondičáci, ve fotbale to dříve byli atleti. Měl jsem v ligovém klubu na téhle pozici výborného kluka, akorát on mi připravoval hráče na to, že přijedou na Baník a tam poběží stovku. Až postupně se kondičáci začali rekrutovat z těch konkrétních sportů. Teď si musíme vychovat ty mentální kouče.

Kam tedy vlastně míříte touto svou kritikou nebo konstatováním, jak Češi v tomto směru zaostávají? 

Chci tím hlavně apelovat na vzdělanost. Aby trenéři mentální trénink nepodceňovali, nepovažovali ho za pitomost. Neříkám, že to sami musí umět. Ostatně mentální koučink je úplně jiný princip vztahu než mezi trenérem a hráčem. Trenér je vždy autorita, kdežto mentální trénink funguje tak, že jsme jako kouč a sportovec na stejné úrovni. Nicméně jako trenér o tom musím mít aspoň minimální povědomí.

Jak široké portfolio klientů máte vy osobně? Jaké sporty jsou tam zastoupeny?

Máme to v SMT hodně pestré a pro mě zajímavé. Je tam tenis, stolní tenis, plavání, šerm, gymnastika, jsou tam třeba i šipky. Člověk objevuje ty sporty, učí se a rozšiřuje si obzory. Musím říct, že kalendář mám nabitý, je to síla.

Takže přeci jen má český sport zájem. Dá se jmenovat, s kým konkrétně spolupracujete?

Je to třeba tenisová Sparta, hodně spolupracujeme s Českým hokejem, s asociací stolního tenisu, s gymnasty TopGym v Karlových Varech nebo s VSC Victoria. Ozývá se hodně lidí z florbalu, ten je v tomhle hodně progresivní. Přišli jsme na produkt, který funguje. Chodíme do klubů třeba jednou týdně, trenéři o nás ví a postupně vytváříme prostředí. Přijet jednou za tři měsíce, když se zrovna něco nepovede, takhle to opravdu nejde.

Zmínil jste tenis, tam se o důležitosti hlavy mluví možná ještě o fous více než u ostatních sportů. Jaký je váš pohled?

No, podívejte se třeba na Jannika Sinnera s Carlosem Alcarazem. Mají oba hlavu naprosto v pořádku, jsou psychicky obrovsky silní. Hrají finále Roland Garros, Alcaraz čelí třem mečbolům a vytáhne ty nejtěžší údery, líže při nich lajnu. Je mentálně tak silný, že místo aby to hrál na údržbu, v nejkritičtější chvíli vytáhne neuvěřitelně riskantní údery. S jistotou, sebedůvěrou.

Máte na to třeba nějakou univerzální radu?

Spíše je to o tom, že každý prožíváme ty situace nějak jinak, proto funguje příprava jeden na jednoho s koučem. Jako kouč jdete po těch konkrétních věcech, které ve výkonu ruší a odvádějí vás.

Pak to v praxi funguje tak, že si sportovec v kritické situaci na kurtu nebo na hřišti na něco vzpomene? Něco si pro sebe řekne?

Jsou určité nástroje, které konkrétně jmenovat nechci. Něco je postaveno na obecných pravidlech a principech, nicméně opravdu často hledáme se sportovci to, co bude konkrétně fungovat jim. Sami se zapojují, jedou ze zápasu, volají mi a říkají "tohle nefunguje, zkusíme něco jiného". Upravujeme to a hledáme tak dlouho, až zjistí, co jim pomáhá. Je to o důvěře a sportovec musí vědět, že co řekne před vámi, to se nikdo jiný nikdy nedozví. SMT Academy je postavená na těžkém etickém základu. My o klientech nemluvíme, nechlubíme se jmény, s nimiž pracujeme.

V tom výčtu sportů jste nejmenoval fotbal. S fotbalisty tedy nepracujete?

Nebudete mi věřit, fotbal jsem neviděl léta. Přenos v televizi snad pět let. Lidé se mě ptají třeba na názor na nároďák, já ale vůbec nevím. Ani na to reálně nemám čas. Abych nekecal, individuálně pracuju s dvěma kluky z ligy. Ale odpustí mi, že na zápasy pak nekoukám. Jsem strašně rád, když mi lidé z ostatních sportů dávají najevo, že si mě váží. Z fotbalu se na mě spíše dívají skrz prsty.

Proč?

Lidé z fotbalu nechápou, že někdo ve svém životě udělá změnu. Říkají si, že tenhle řvoun, co před 15 lety řval po lidech, nám přece nebude něco říkat. Nevěří změně. Ale takoví lidé trénují fotbal? Vždyť tam přece chcete měnit a posouvat hráče. Fotbalové prostředí mě má trochu na blacklistu, ale nechybí mi to.

A je to skutečně tak, že ani ligové kluby ve fotbale nevyužívají služeb mentálních koučů?

Vím o Spartě a Slavii, že s tím pracují. Což je dobře, tyhle dva kluby mají ostatním ukazovat směr. Ale jinak pokud tam někdo tuhle složku má, tak často jen na oko, protože se to dnes očekává. Systematickou práci nevidím, fotbal je v tomhle dinosaurus a trvá dlouho, než se něco zavede. Třeba zmíněný florbal je v tomto mnohem dál. Taky proto, že dlouho s tradičními sporty o své místo na slunci musel bojovat.

Říkal jste, že před 15 lety byste mentálního kouče jako fotbalový trenér vyhodil taky. Proč? Považoval byste to za zbytečnost? Za něco, co bude hráče od výkonu naopak odvádět?

Na rovinu, jako fotbalový trenér máte strach. Nikdo to nepřizná, ale já se nebojím to říct. Fotbalový trenér se bojí, že ztratí vliv na kabinu, bojí se toho, že ten mentální kouč bude znát některé procesy lépe než on a trenér by pak vypadal blbě. Správný mentální kouč se totiž umí ptát, perfektně otevírá potenciál lidí, vytváří bezvadné a bezpečné prostředí v kabině, aby se tam hráči rozvíjeli. Trenéři to ne vždy umí, a proto mají strach. Bojíte se, abyste to zítra dělal, bojíte se o výsledky… Místo toho, abyste se rozvíjel, tak slepě věříte kolejím, které máte vyjeté.

Smůla provází české hokejové brankáře v Anaheimu. Po Lukáši Dostálovi se zranil i Petr Mrázek. Zkušený gólman odstoupil ve třetí třetině zápasu proti Chicagu. Ducks nakonec prohráli 3:5, v první třetině přitom vedli 3:0, dva góly dokonce vstřelili v první minutě.

Blamáž, ostuda, propadák. „Dají se najít různá slova,“ pronesl trenér Brian Priske po prohře jeho Sparty s Pardubicemi 2:4. Především v prvním poločase Letenští totálně zkolabovali, podali nejhorší výkon v sezoně. Co duel s nečekaným výsledkem přinesl?

Jakoby už tak nebyl výběr omezený. Reprezentační trenér Radim Rulík se v NHL nemůže opřít o zrovna silný zástup potenciálních účastníků olympiády. Výběr se mu navíc pomalu zužuje vlivem zranění. Dlouhodobě schází Jiří Kulich (Buffalo) a Filip Chytil (Vancouver), čerstvě se k nim přidal útočník Bostonu Matěj Blümel, který chtěl o ZOH ještě zabojovat. Marodka se u Bruins dotkla i Pavla Zachy a Davida Pastrňáka, forvardů nominovaných do Itálie s předstihem.

Světu oznámil tu nejkrásnější novinu, že s chotí Rebekou již brzy oslaví příchod dalšího potomka. Davidu Pastrňákovi (29) ale tuhle radost kazí jeho vlastní zdraví.